Listopad 2008

Fenomén USA

18. listopadu 2008 v 16:13 | SiriusNoir |  Jiné světy
Fenomén USA - Je co obdivovat?

Nedávno padla otázka Kam do ciziny byste se chtěli podívat? Padly rúzné odpovědi, ale překvapivě (aspoň pro mě) nejčastější byla do USA. Nechápu celosvětové šílenství vyjádřené těmito třemi velkými písmeny. Co na tom všichni vidí?
Rok 1492 je oficiálně označen za objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Od té doby se změnilo, co se dalo. Hodně lidí chtělo do Nové Země. Ale jací lidé? Dobrodruzi, boháči, piráti, lupiči, vrahové a zlatokopové. Jednoduše spodina Evropy a hrstka naivních objevitelů. Aspoň to si myslím. Tak přišli, zakládali nové osady z nichž se vyvinula města a později velkoměsta. Jenže tu byl jeden problém - původní obyvatelé - Indiáni. Tuto kapitolu hrdí Američané, nevím proč, často zapomenou zmínit jakoby se jich netýkala. Na www.wikipedia.cz jsem náhodně došel přes článek o bizonech až k vyvražďování Indiánů. Zde je zkrácená verze: "Bílí lovci nejprve zabíjeli bizony pro maso, jazyky a kůže, později jen pro jazyky a kůže. Indiáni se odmítali vzdát svých území ve prospěch bílých přistěhovalců, což vedlo k mnoha konfliktům. Američtí kongresmani si uvědomovali, že život kočovníků je plně závislý na bizonech, a tak roku 1871 schválili zákon, jenž povoloval úplnou likvidaci bizonů. Nastala opravdová jatka. Ročně bylo zastřeleno kolem 250 000 bizonů, někdy však lovci zabili stejné množství zvířat za jediný měsíc. Využití většinou našly jen kosti (hnojivo) a rohy (knoflíky a spony). V roce 1889 tak zbylo pouhých 542 bizonů."
Na tom vidíme, že tito lidé se nebáli vyvraždit lidi ani zvířata jen pro své pohodlí a majetek. Už vám dochází jaká spodina je předkem dnešních Američanů? Geny se nezapřou.
Když se řekne USA může se vám vybavit spojení Americký sen (aneb z chudého bohatým za každou cenu) nebo svoboda a rovnost. Dovolte mi se zasmát. HAHA! Bohatí Evropané si před dávnými lety do svých nových a krásných vil přivezli i otroky po předchozí "návštěvě" Afriky. Dlouho trvalo, než bylo otroctví zrušeno. Dodnes patří Američané mezi nejvíce rasově nesnášenlivé obyvatele. O to horší je tzv. bílý rasismus, který rozhodně není výjimkou.
Přesto jsou pro mnohé lidi Američané hrdinové žijící v Zemi Zaslíbené. V to věří hlavně sami "Amíci". Jejich hrdost a nadutost nezná mezí. V každém druhém americkém filmu uslyšíte narážku na příslušníky jiné národnosti, ať už to jsou smradlaví Francouzi, zlí Rusové, uřvaní Italové a všechny ostatní státy jsou vzorem hlouposti v porovnání s bystrými, chytrými, krásnými, prostě dokonalými Američany.
Jediné, co umí dobře, je vytváření virtuální reality v podobě filmů, počítačových her a mystifikací celkově. A Svět jim to vše žere i s navijákem. Je jedno, že neumí stavět lodě (Titanic), využívat lepší zbraně (válka ve Vietnamu) nebo létat do vesmíru (Apollo 13), oni o tom natočí veleúspěšný film, ve kterém se ukáže, že oni jsou stejně dokonalí, jen měli smůlu. To se přeci jednou stane i nejlepším,možná dvakrát… třikrát…čtyřikrát…
Prohnilost tohoto národa se začíná odrážet už i na rozmazlených tlustých dětech alias vraždících bestiích.
Míchají se do všech konfliktů, ale dostávají na prdel v Iráku stejně jako ve Vietnamu a Usáma se směje. Musím říct, že se těm teroristickým útokům vůbec nedivím. Sami si o to říkají, ale aspoň pak mají o čem točit filmy…
Stále je pro vás USA Zemí Zaslíbenou? Většinu přírody si sami zničili, takže mě už žádný důvod nezbyl.

Pitbull

17. listopadu 2008 v 13:10 | SiriusNoir |  Člověk vs. Příroda
Pitbull

Co se vám vybaví při slově pitbull? Hodně lidí tuto psí rasu považuje za znak drsnosti, tvrdosti, agresivity a boje. Velkou zásluhu na tom má jejich vzhled. Drsný výraz a statné tělo často budí respekt a strach. Spousta lidí, kteří nejsou s tímto plemenem v kontaktu si myslí, že to jsou jen vraždící agresivní bestie, které mají potřebu zabíjet a specializují se na malé děti. Úplná hloupost! Je snadné uvěřit, že ten, kdo vypadá drsně je zlý.
Na jedné stránce jsem našel pár charakteristik:
  1. Pes vyšlechtěný pro psí zápasy tedy absolutně loajální k lidem a spíše nesnášenlivý k ostatním psům=pes zcela nevhodný pes pro společné venčení do parku či k většině forem služebního výcviku.
  2. Pes nevhodný k obraně osob a ochraně majetku - mnohdy vůbec nehlídá, naopak je k lidem velice kamarádský, útočníka může třeba taky oslintat radostí.
  3. Pes s mnohdy vymizelými základními komunikačními projevy a převráceným sociálním chováním.
  4. Výborný společník pro člověka, pes velice inteligentní a vyrovnaný nevhodný k výcviku formou drillu.
Jestli jsou na světě nějaké vraždící bestie, určitě to není pes, ale člověk. Lidi donutily pitbully k psím zápasům. Kdyby jen pitbully. Dřív zápasili gladiátoři proti různým šelmám i proti sobě, aby si lidská společnost dokázala svou nadřazenost. Nechápu jak může dodnes tolik lidí sledovat a fandit koridě!
Abych se vrátil k pitbullům…Existují organizace (bohužel si teď nevzpomenu na jméno, ale časem snad aktualizuji), které se snaží prosadit zákaz (tedy vyvraždění) tohoto "bojového" plemene. Na několika územích už takový zákaz platí. Například v Kanadě ve Winnipegu, některých státech Austrálie, Norsku, Islandu, ve státech USA Washington, Illinois nebo v Michiganu, kde majiteli hrozí pokuta nebo dokonce až 30 dní ve vězení.
Má kamarádka má Amerického Staffordšírského teriéra (fenka Staffi). Často jsme ho byli společně venčit. Potřebuje silnější ruku, ale umí poslouchat a neútočí na každého, kdo jde kolem. Smysl života těchto psů je hra. Hrozně rádi běhají, aportují nebo se přetahují o klacky. Jsou opravdu přátelští. Jak se píše výše, je pravda, že by si nejraději hráli i s lupičem. Bohužel si neuvědomují svou sílu, takže při hře se může stát, že vás kousnou do ruky, ale nikdy s úmyslem zranit. Rozumu moc nepobrali :-). Staffi budu mít vždycky rád. Ve většině případů pokousání člověka podobným psem předcházelo popichování nebo dráždění.
Je smutnou ironií, že když člověk zabije nebo utýrá bezdůvodně psa, nic se neděje. Ale když se pes zakousne dítěti, které ho šťouchali klackem do oka, do nohy, hned je zvíře označeno za nebezpečnou hrozbu a bez milosti utraceno.
Na konec mě napadá jeden světoznámý příběh Isabelle Dinoirové. Tato žena podstoupila transplantaci obličeje po pokousání svým psem, který se jí snažil probrat k životu po předávkování prášky ve snaze spáchat sebevraždu. Podle tvrzení její dcery jí pes, který byl později utracen, zachránil život…
To je Staffi :-)

V autobuse

12. listopadu 2008 v 22:46 | SiriusNoir |  Psychologie, sny a láska

Takhle jednou jedu autobusem z města. Mám zamyšlenou náladu a koukám z okýnka na lidi utíkající před deštěm. Seděl jsem na vyvýšeném sedadle pro jednoho s výhledem na dvojsedačky čelem proti sobě. Na nich seděla mladá maminka (asi 30 let) s dcerou (4roky) naproti dvěma babičkám. Nejspíš bych dál tupě zíral z okna zatížen kdyby jedna ze "stařenek" nenatáhla k dítěti - holčičce ruku. V ní držela nějaký bonbón, který asi před chvilkou vytáhla z kapsy. "Na, vem si bonbón," nabízela dítěti, které se zabořilo hlouběji do sedačky a podezíravě zkoumalo svrasklou ruku.

"No jen si ho vem, neboj. Je opravdu dobrej, věř mi," přemlouvala s úsměvem, který by ve mně vyvolal spíš odpor.

Vtom se k dceři naklonila matka. "Tak si ho vem od té hodné paní. Vždyť vidíš, že je ještě zabalenej, tak si ho můžeš klidně vzít…" řekla. Musel jsem se usmát, když se dítě pomalu a útrpně podívalo nahoru na svou maminku. Jakoby říkala: "A opravdu musím?" Potom se opět zamračeně podívala na starou babičku a jen zakroutila hlavou.

Následovala neuvěřitelně trapná scénka, kdy stařena říkala, jak jí to hrozně mrzí, tak hodně, že asi teď bude plakat a ten vynikající bonbonek bude muset už nevim co atd.

"A to tě ani nemrzí, že budu plakat?" zeptala se holčičky, která upřímně a s jistou dávkou úlevy, že ji ta hnusná babka už nebude otravovat, zavrtěla hlavou.


Tahle scénka mi přišla opravdu zajímavá. Nesnášim ty trapný babky, které začnou vykládat Vaší dcerce jak je krásná princeznička a má krásné šatičky bla bla bla. Asi bych rychle poslal tu otravnou babu do cizích vod a dítěti zdůraznil, že s cizími lidmi se nemluví a neberou se bonbony. Doufám, že mé dítě se zachová stejně jako holčička z této příhody a manželka jí nikdy nebude radit opak. Co vy? Vzali byste si bonbonek, nebo byste si radši vychutnali její zklamanej výraz? J


Povrchnost v hudbě

7. listopadu 2008 v 14:44 | SiriusNoir |  Nepopsatelné
Definuje mi někdo z Vás pojem hudba? Je to druh umění, styl života a oblékání nebo myšlenkové přesvědčení? Asi ze všeho něco. Pro mě to je zábava spojená s pocity. Chci si zlepšit náladu, pustím si hudbu. Hodně ovlivňuje naše emoce, i proto je tak oblíbená po celém světě. Neznám nikoho, kdo by si rád neposlechl muziku, ať už je to jakýkoliv druh. Muzika ovlivňuje mé nálady, ale funguje to i naopak. Když mám smutnou náladu a pustím si veselou písničku, příjde mi i ona smutná, protože já nemám důvod se veselit.
Hudba je pro mě i určitou múzou. Nejednou se mi stalo, že poslech určité skladby vedl k napsání povídky.
S hudbou je také úzce spojená móda. Každý ví, že kdo poslouchá rap, často nosí vytahané kalhoty padající až ke kolenům a čepici s rovným kšiltem. Metalisti zase mívají dlouhé vlasy, černá trička, přívěšky nebo řetězy.
Co se mi nelíbí je její typizace a určitý druh jakéhosi "rasismu". Ty posloucháš punk? Tak to jsi kretén a nebudu se s tebou bavit. Ty máš rád hip-hop? Fůj, to seš teda trapnej. Podobný kecy každej někdy slyšel. Hopeři nemaj rádi metalisty a naopak. Nechápu pointu. Není to to samé jako nenávist některých bílých vůči černým? Ničím nepodložené urážky a diskriminace. Toto téma je výsadou mladých, těch nejmladších mladých, těch čtrnáctiletých dětí, pro které je vzhled a móda důvod k posuzování charakteru ostatních.
Nedávno jsem četl na jednom blogu názor pisatelky, že Hip-hop a Rap není hudba. Nesouhlas. Co jiného by to bylo? Neposlouchám tyto styly, ale nebudu říkat, že to je trapný a že to vůbec vlastně ani není hudba. Hudba je druh umění stejně jako kreslení nebo zpěv. Každému se líbí jiné obrazy, jiný hlas a jiný druh hudby, proč pomlouvat ostatní jen kvůli volbě jejich stylu?
Co byste řekli o mě? Poslouchám My Chemical Romance - jsem teda určitě EMO. The Offspring, Greenday, nosím řetěz u kalhot - jsem trapnej punkáč. Blink182 a Sum41 - jsem ubohej střední proud a řídím se jen populárníma kapelama žejo. Pak tu jsou Rammstein a můj přívěšek lebky - aha, tak to budu určitě jeden z těch zvrhlejch úchyláků na koncertech mlátící hlavou o podium. A nakonec poslouchám taky Eminema - takže jsem i hoper :-D
Hudbu beru jako druh umění a poslouchám to, z čeho si můžu něco vzít. Co mi náladu zlepší nebo dokáže inspirovat.


Zemřít pro svůj sen

2. listopadu 2008 v 21:15 | zdroj: YouTube |  Psychologie, sny a láska
Myslim, že když člověk něco opravdu chce, tím myslím OPRAVDU chce, je schopen pro to udělat všechno možné, může dosáhnout svého snu. Jen málo lidí to udělá, o to víc zasluhují obdiv.
Tohle video mě osobně uzemnilo. Dlouho potom, co skončilo jsem seděl, tupě zíral do obrazovky a přemýšlel. Je smutné, ale snad se bude líbit.


Řešení krize lidstva 2

1. listopadu 2008 v 13:12 | SiriusNoir |  Člověk vs. Příroda
4) Zavedení euthanasie - Řešení, na které většina vlivných nechce přistoupit. Nechápu proč. Ani se o tom nebudu rozepisovat, každý ví o co jde. Neslyšel jsem žádný důvod proč dobrovolný a důstojný odchod ze světa živých neumožnit těm, kdo o něj žádají.
- S tím bych navrhoval asi dost kontroverzní věc. Nevím kdo, jestli policie, hasiči nebo záchranná služba přijíždí k sebevrahům a dlouze je přemlouvají. Každý má svůj život a po dovršení plnoletosti by měl mít možnost s ním zacházet jak se mu líbí. Sebevrah, který je zachráněn, ale třeba za cenu doživotního ochrnutí asi zrovna dvakrát nadšený ze záchrany nebude. Místo smrti, kterou si sám vybral teď musí zbytek života strávit na vozíku bez schopnosti sám se o sebe postarat. Takže jednoduše žádné výjezdy státních zaměstnancům k sebevražedným hlášením. Chceš se zabít? Tvoje věc.
- Nechci tím podporovat sebevrahy, ale za prvé jim dát možnost volby a za druhé zbavit státní příslušníky práce, která, nechápu proč, spadá do jejich úkolů.



5) Podporu v nezaměstnanosti vyplácet maximálně po dobu 1.5 roku - Asi chápete kam tím mířím. Není novinkou, že spousta lidí v našem státě podobných solidárních kroků hojně zneužívá. Najít práci nemusí být lehké, ale časově omezená lhůta podle mě není natolik tragická. Popravdě jsem student a s hledáním práce nemám velké zkušenosti, ale z mého okolí vidím, že když někdo práci chce, tak ji dokáže sehnat. Předpokládám, že nikdo z poctivě pracujících spoluobčanů nikdy nechtěl pracovat proto, aby podporoval nepřizpůsobivou část obyvatelstva (a nejsou to jen romové).




6) Omezení dopravy - Jedno z nejméně reálných řešení. Už jsem to tu říkal, přibývá lidí a roste jejich lenost. Každý musí mít své auto a jezdit všude, kam by to pěšky trvalo víc jak 15 minut. I ekonomicky si většina podniků vybere dopravu materiálů potřebných pro výrobu cestou silniční. Bohužel jen těžko si někdo vybere tu dražší, ale ekologičtější cestu, taková je doba. Krásná utopická myšlenka je, že většina dopravy povede přes koleje. Ve městech povede jen městská hromadná doprava a příroda (to, co z ní zbylo) bude moci lépe dýchat. Ale to už je více podobné snu, než realitě. Takže něco jako zákaz osobní automobilové dopravy během dne, např. od 06:00 do 18:00 by se mi líbila.






Není lehké vymyslet řešení krize našeho věku, ale aspoň jsem se pokusil najít pár více, či méně schůdných cest. Bohužel těch, které by řešily ničení přírody tu moc není. Jestli Vás nějaké napadne, pište a zařadím ho k ostatním, každý nápad se cení. Zaměřil jsem se na myšlenky "Čím méně lidí, tím méně zničené přírody".