Posmrtný život vyšší rasy

26. dubna 2009 v 18:10 | SiriusNoir |  Člověk vs. Příroda
Každý se někdy nad tímto tématem někdy jistě zamyslel. Nejčastější otázka se týká posmrtného života. Jestli v něj věříte nebo ne, na to můžete odpovědět v anketě, popřípadě napsat názor do komentářů.


Proč člověk žije? Proč žijí zvířata? Proč rostou kytky a kde se bere voda? Zajímala by vás odpověď na podobné otázky? Věřím, že ano. Ale je potřeba se ptát? Je potřeba pátrat po smyslu existence člověka?


Koloběh života v přírodě má jasné zásady. Řídí se primitivními zákony typu "Silnější přežije". Ze semínka vyroste květinka díky slunci, vodě a teplu. Pochutná si na ní malý brouk i velká kráva. Broučka i s kytkou může sníst ovce. Ovci sežere vlk. Vlka smlsne zase medvěd. Každý z nich je součástí fungujícího systému, který končí u mikrobů, kteří v zemi rozloží kostru vlka, která zbyla po medvědovi. Každý má své místo. Žije, množí se a je potravou pro další. Stále dokola. Má to nějaký smysl? Člověk příliš hledá ve všem hlubší smysl. V přírodě vše žije v harmonii samo pro sebe. Neexistuje někdo natolik nadřazený, aby si zasloužil žít do nekonečna.


Když zemře opice, přestane jí fungovat mozek, řídící centrum všech nejdůležitějších orgánů. Začne se rozkládat. Všechny informace jako zkušenosti, zážitky i pocity přestanou fungovat. Na vždy. Nebo myslíte, že opice nebo i jiná zvířata s rozvinutějším mozkem nemají žádné zkušenosti, ani pocity? Tedy aspoň část toho, co tvoří duši? Člověk má úplně to samé, akorát na vyšší úrovni, znamená to, že je něco víc? Je hned "tím vyvoleným"? Člověk má dar logiky, zvýšeného vnímání, obsahu myšlenek a vnímání pocitů. To je jediný opravdu velký rozdíl.


V dnešní době je opravdu na vrcholu všeho živého. Páni tvorstva, jak si říkáme. Znamená to, že my neumíráme? Že ikdyž náš mozek, to co nás dělí od zvířat, přestane fungovat, my budeme žít dál? Naše duše se vtělí do někoho nebo něčeho jiného a bude dál pokračovat ve své cestě nesmrtelností? Nebo je pro člověk tak moc těžké se smířit se smrtí, aby si vymyslel teorie nezakládající se na faktech, které umožňují cestování lidských duší? Viděl jsem psa se dvěma končetinami. Radostně běhal pro hozený míček a vrtěl ocasem při pánově pohlazení. Nepřemýšlí nad svou mizérií. Prostě se přizpůsobí novým podmínkám a "jde dál po dvou". Člověk často po podobném úrazu přemýšlí nad sebevraždou a jak ho přijmou ostatní, kamarádi, rodina nebo jestli se s ním rozejde přítelkyně. Říká si proč zrovna on a ne soused, kterého nemá rád. Brečí a lituje se. V tomto případě je mozek naším nepřítelem. Příliš přemýšlíme místo abychom se dokázali přizpůsobit, přiznat si pravdu a "jít dál".


Člověk nemá mezi zvířaty větší smysl, než zmíněná opice nebo brouk spolknutý ovcí. Víte snad o nějakém vyšším údělu lidské rasy? Jediné, co dokázala je zničit harmonii, která po miliony let trvala mezi faunou a florou. Proč by tento tvor měl žít i po smrti?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Věříte v posmrtný život?

ANO
NE

Komentáře

1 onni onni | Web | 28. dubna 2009 v 0:31 | Reagovat

Premyslela jsem o tom mockrat a premyslim stale, i kdyz nepopiram, ze to vlastne nema smysl. Na jednu stranu verim v jakousi vyssi silu a vyssi spravedlnost, ktera cloveka zasahne i po smrti, ale v podstate tak nejakou doufam, ze neni nic...

2 Veronika Veronika | 28. dubna 2009 v 18:05 | Reagovat

no s tim psem máš pravdu na některý věci jsem flegmatik ale když se nad tim tak zamýšlím furt si jenom hledám odpovědi na nesmysl místo abych žila no lidi by radši svojí inteligenci neměli používat když nemaji rozum a obrací ho proti přírode

3 Chemarin Chemarin | Web | 29. dubna 2009 v 8:31 | Reagovat

Nevím na jak velmi využívají zvířata svůj mozek, ale člověk, jak je známo, ani ne z poloviny. Proto soudím, že je cesta dál. Tam, kam jsme ještě nepronikli, protože nám to bytostná existence nedovoluje. Ale duše je mocnější než fyzická schránka.

4 Lúmenn Lúmenn | Web | 29. dubna 2009 v 12:05 | Reagovat

"Proč by tento tvor měl žít i po smrti?" protože všichni tvorové žijí po smrti. proto! Člověk není vyvolený a tvoje duše je stejná jako duše mravence, brouka, krávy nebo kytky. Všechny duše jsou STEJNÉ i duše andělů, víl a zvířat, rostlin a lidí. STEJNÉ. Rozdíl je jenom v těle, které ti bylo na krátký úsek půjčeno aby ses učil.

5 Lúmenn Lúmenn | Web | 29. dubna 2009 v 12:06 | Reagovat

btw. v anketě nehlasuju, bo reinkarnace není posmrtný život

6 veronika veronika | 8. května 2009 v 14:55 | Reagovat

když to tak čtu znovu tak jsem si vybavila knížku kterou jsem nedávno přečetla (lékař ze lhasy) je taková tajemná myslím že by zrovna tebe zajímala myslím že tvoje članky nad kterými se zamýšlíš by s tou knihou souviseli možná by sis o tý knížce myslel že je přitáhlá za vlasy ale je tam spousty zamyšlení ktérý si stojí za to přečíst i když by si moc nevěřil že je psaná podle skutečnosti no nechci ti tady něco cpát co tě možná ani nezajímá ale jsou tam třeba napsaný hruzy války ze kterých by si se mohl inspirovat ke svým zajímavým článkum

7 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 8. května 2009 v 19:58 | Reagovat

   Děkuji za doporučení, podívám se na ni...

8 Veronika Veronika | 8. května 2009 v 20:53 | Reagovat

jojo podívej pak mi řeknkni jak se ti líbila

9 ANA ANA | Web | 13. prosince 2009 v 19:43 | Reagovat

To jsou otázky, které nemají odpovědi, aspoň ne potvrzené, a vždycky je to jen teorie. Neříkám že pravdivá ani mylná, je to možnost. (Myslím tím třeba teorie o reinkarnaci, o posmrtném životě). Ale zmínil jsi příklad s pejskem, který má jen dvě končetiny, ale přesto existuje dál a naučil se s tím žít, což je obdivuhodné, jakou sílu a vitalitu ten pejsek má. Srovnával jsi to se situací, kdy podobně postižený člověk má sklony k sebevraždě, nechce žít, neumí se s tím vyrovnat. (Někdo ano, někdo ne.) Možná je to tím, že člověk ví. Ví, jak nesmírně těžké bude znovu se s postižením naučit žít. Jenže to není jen o postižení, bohužel s tím je spojený obrovský nárok na stránku finanční. Ne každý má tolik prostředků, aby se vybavil předměty, které mu mají ten nový život usnadnit. Pejsek se přizpůsobí třeba rychleji, protože příliš nepřemýšlí, jedná instinktivně. Člověk ví, co ztratil a najednou mu to chybí. Věci samozřejmé, dokud jsme zdraví, nevnímáme. Vidím, slyšíme, chodíme, hýbeme se. Vnímáme barvy a vůně, můžeme vstát, shýbnout se, otočit se, utíkat nebo prostě kráčet, tančit, zpívat... pak se stane malér a najednou nevidíme nic než černo, nebo sice vidíme, ale nemůžeme nic ovládat... myslím že je to docela hrůza... A obdivuju lidi, kteří to dokážou zvládnout a žít dál a nepřežívat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama