Červen 2009

Islám potřetí - psí ďábel a nebezpečné zadky

25. června 2009 v 17:39 | SiriusNoir |  Jiné světy
Islám potřetí - zabijte všechny psy



Na blogu kreperat.blog.cz dnes napsal Pavel článek o muslimech a psech. Zveřejnil úryvky z internetu. Text pochází ze sunny a šaríje, které tvoří základ islámského práva. Pro podrobnější obsah zdrojů se koukněte na výše zmíněný blog.
Teď už ke konkrétním právním vyhláškám.

Abu Dawud, č. 2839 Abd Alláh bin Mughaffal zaznamenal, že Alláhův posel řekl, "Kdyby nebyli psi stvoření, nařídil bych, aby byli všichni zabiti; zabijte ale všechny, kteří jsou zcela černí".

Muslim, č. 55 Ibn Mughaffal zaznamenal: Alláhův posel nařídil zabít psy, a potom řekl: "Co s nimi?", t.j. s dalšími psy? a učinil ústupek držení psů na lov a na zabezpečení stád, a řekl: "Když pes olízne náčiní, sedmkrát ho omyjte a osmkrát ho otřete hlínou".

Muslim, č. 3813 Abu Zubajr slyšel Džabira Abdulláha říkat: Alláhův posel nám nařídil zabít psy a my jsme provedli jeho příkaz tak, že jsme zabili i psa, který se přitoulal s ženou z pouště. Pak Alláhův prorok jejich zabíjení zakázal. Řekl: Je vaší povinností zabíjet psy černé jako uhel, kteří mají kolem očí dvě skvrny, protože jsou to ďáblové".

Co k tomu říct? Možná bych ani nemusel nic dodávat, ale přesto si zanadávám J Kterej magor se něčím podobným může řídit? Nebo hůř, kdo to kdy mohl vymyslet? Takovou stupiditu? Člověk si vymyslí knížku která nabádá vyvraždit celou rasu. A proč? Protože v té knize si vymysleli také ďábla, tvora nejstrašnějšího a nejzlejšího. No a to zvíře, které dříve běhalo po tlupách v lese je jeho živá podoba. A v tom pánové arabové vidí nějakou logiku? Ale samozřejmě že ty psy, kteří člověku slouží a otročí se zabíjet nemusejí, těm udělíme výjimku, teda ovšem pokud se nenarodí se skvrnou na oku, to ho ihned po porodu hoďte do ohně ať se ten ďábel vrátí odkud přišel! Od kdy má zbarvení vliv na mozek a už vůbec na nadpřirozené schopnosti? Lidská pověrčivost nezná mezí.
Už hodně dlouhou dobu ve mě zprávy o teroristických útocích nevzbuzují lítost pokud jsou spáchané mezi Araby. Jsem rasistickej chladnokrevnej hajzl, ale je mi jedno jestli se ti fanatičtí Arabové tam pozabíjejí. Děkuji souhře miliónu náhod, že jsem se narodil v centru Evropy skvělým lidem. Lituji ty, kteří si nesmyslnost islámu uvědomují, ale musí v něm žít. Každý den se při nákupu muset ohlížet po podezřelých fousáčích a bát se jít jen v menším hloučku lidí, protože právě ty přitahují sebevražedné atentátníky.
Buchari, sv. 3, č. 515 Vyprávěl Abu Hurajra: Kdokoliv chová psa, tomu se denně odečte jeden kirát odměny za jeho dobré skutky, pokud není pes používán k ochraně farmy nebo stáda.

Muslim, č. 3815 Ibn Umar zaznamenal, že Alláhův posel řekl: "Ten, kdo chová psa z jiného důvodu, než k ochraně stáda nebo k lovu, ztrácí dva kiráty ze svých dobrých skutků".

Muslim, č. 2062 (jako vysvětlení toho, co znamená "kirát" zmiňovaný výše) Abu Hurajra zaznamenal, že Alláhův posel řekl: "Ten, kdo se účastní pohřbu až dokud není pronesena modlitba za mrtvého, získává jeden kirát odměny, a ten, kdo přijde a zůstane, dokud není mrtvý pohřben, získává dva kiráty odměny".

Už se musím jen smát. Prostě kdo chová psa, je sám zlý a ani dobré skutky mu už nepomůžou. Ještě že se podobné právo neuplatňuje na mouchy. To by potom mohl být v létě každý, na koho sedne moucha, rovnou upálen za scházení se s ďáblem.

Buchari, sv. 1, č. 490 Vyprávěla Aiša: Byly přede mnou zmíněny věci, které anulují modlitbu. Řekli, "Modlitba je anulována psem, opicí a ženou (pokud projdou před tím, kdo se modlí)". Řekla jsem, "Udělali jste z nás (t.j. z žen) psy.

Muslim, č. 1032 Abu Dharr zaznamenal: Alláhův posel řekl, "Když se kdokoliv z vás modlí a v případě, že před ním není věc velikosti zadku sedla, která ho zakrývá, jeho modlitba bude přerušena průchodem zadku, ženy a černého psa". Řekl jsem, "Abu Dharre, co odlišuje černého psa od rudého psa nebo od žlutého psa?" Řekl, "Synu mého bratra, zeptal jsem se Alláhova posla, a on řekl: Černý pes je ďábel".

Abu Dawud, č. 0704 Vyprávěl Abdulláh Ibn Abbas: Ikrahim zaznamenal od Ibn Abbase, "Myslím, že Alláhův posel řekl: Když se někdo z vás modlí bez zástěny, pes, zadek, prase, Žid nebo žena přeruší jeho modlitbu, pokud před ním projdou ve vzdálenosti, kterou by přehodil kamenem".

Takže dál tu máme rasismus, utlačování žen, starého známého psa alias ďábla a…zadky? Pánové arabové mají buď velmi zvláštní smysl pro humor a nebo… to jsou prostě magoři.

Buchari, sv. 4, č. 448 Vyprávěl Abu Talha: Slyšel jsem, jak Alláhův posel říká, "Andělé nevstupují do domu, ve kterém je pes, nebo obrázek živé bytosti".

Buchari, sv. 7, č. 843 Vyprávěl Salimův otec: Gabriel jednou slíbil navštívit proroka, zdržel se ale, a proroka to rozrušilo. Nakonec vyšel ven a nalezl Gabriela a postěžoval si mu na svůj žal z jeho zdržení. Gabriel mu řekl, "Nevstupujeme do domu, ve kterém je obrázek nebo pes".

Muslim, č. 5276 Abu Hurajra zaznamenal, že Alláhův posel řekl: Andělé nedoprovázejí poutníky, kteří cestují se psem a zvonem.

Muslim, č. 5279 Abu Hurajra zaznamenal, že Alláhův posel řekl, "Zvon je Satanovým hudebním nástrojem".

Varování pro všechny, kteří věří v anděly. Anděl Vás nikdy nenavštíví doma, pokud nedej bože tam někde máte obrázek živé osoby. Pokud se tedy chcete setkat s andělem, zbavte se všech plakátů, fotek nebo popř. obrazů, ale hlavně psa, to už je Vám ale snad jasné. Co je ale pro mě novinka je, že satan byl vlastně hudebník. Nikdy jsem neviděl satana vyobrazeného jak si hraje na zvon, ale je pravda, že podobné obrázky nevyhledávám. Ale když je zvon ďábelským nástrojem, proč ho ti křesťané umisťují do kostelů? Islámisti si o křesťanech musí myslet opravdu nehezké věci. Asi jako já o nich.

Viděli jste už někdy tmu?

20. června 2009 v 22:25 | SiriusNoir |  Jiné světy
Bývá spojována se zlem a strachem, ale o tom psát nebudu. Chci se zeptat, kdy naposledy jste ji viděli? Přiznám se, že já asi tak před rokem. Na chatě daleko za městem. O se mi panečku usínalo. Až dopíšu článek, zhasnu lampičku, zatáhnu žaluzie, odpojím ze zásuvky budík i počítač, ale stejně nebude tma. Město nic takového nezná. Po celých 24 hodin, 365 dní v roce na ulicích svítí lampy a jezdí auta.
Chápu z jakých důvodů, ale příroda nikdy nepochopí. Zvířata jsou zmatena. Myslí si, že je den a musí lovit. Trpí nedostatkem spánku a malátností, takže není divu, když skončí pod koly aut. Člověk své teritorium (města) stále rozšiřuje, rozpíná se a zasahuje do kdysi bývalých přírozených prostředí zvířeny.
Mám romantickou duši, takže se rád kochám světélkujícím městem v noci, ale co je moc, to je moc. Následující obrázek mluví za vše…(Doporučuju podívat se na obrázek v plném rozlišení zde: http://apod.gsfc.nasa.gov/apod/image/0208/earthlights02_dmsp_big.jpg)



Strach x Fobie

17. června 2009 v 22:03 | SiriusNoir |  Nepopsatelné
Strach. Co je to strach? Proč se člověk nebo zvíře bojí? Z psychologického hlediska je tento jev popisován jako emoce vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Bývá doprovázen zblednutím, chvěním, zrychleným dýcháním, bušením srdce, zvýšení krevního tlaku nebo někdy husí kůží. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo útěku před ním. Kde to není možné, tam se často mění na agresi.
A co je to fobie? Je úzkostná porucha charakterizována bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Postižený si vlastní strach plně uvědomuje, ale není schopný ho vlastní vůlí potlačit.
Fobie je dalším důkazem o velkém rozdílu mezi lidmi a zvířaty. Stejně jako potvrzuje rozporuplnost lidského mozku. Je považován za hlavní výhodu oproti zvířatům, ale zároveň může být naším největším problémem. Zákony přírody jsou jednoduché. Pudy, kterými se řídí zvířata mají někdy větší logiku než přeceňovaný lidský mozek. Stačí jednoduchý příklad:
Pes přijde o nohu. Ve volné přírodě by možná zemřel, vykrvácel, ale dejme tomu, že žije mezi lidmi, kteří mu ji jednoduše amputují a zachrání mu tak život. Pes se jednou probudí, protáhne se a začne se mýt. Vnímá zvýšenou citlivost operovaného místa, ale jinak jakoby se nic nestalo. Prostě začne chodit, běhat i aportovat po třech. Nic neřeší, přizpůsobí se podmínkám a žije dál…


Páníčkem zmíněného psa je mladík se zájmem pro chemii. Na základní škole se rozhodl s kamarády vyrobit takovou malou domácí výbušninu. Pokus se nepodařil a nebezpečné sloučeniny mu vybouchly v ruce. Když po několika operacích viděl co zbylo z jeho ruky, chtěl se zabít. Nebyl už jako ostatní. Vypadal jinak, styděl se podat někomu ruku, ukázat ji na veřejnosti, aby se ho ostatní neštítili. Dokonce přemýšlel o sebevraždě.
Dodám jen dvě věty a budu pokračovat v původním záměru článku. Člověk se bere moc vážně. Sám sebe i své okolí.
Zpět k fobii. Neslyšel jsem nikdy o výskytu fobie v přírodě. Je to ryze lidská zvláštnost. Viděli jste někdy psa, který by se štítil pavouků? Nebo který by při pohledu na hnusného slizkého hada omdléval či se dusil? Pro přírodu nepochopitelná reakce, u člověka nic výjimečného. Zvláštní je také roztomilost. To jen na okraj, viděli jste někdy kočku, jak se rozplývá nad svýma roztomilýma koťátkama? Asi také ne. U dívek to vídám skoro denně.
Dnes jsem viděl na youtube dvě videa. Na prvním měla dospělá žena fobii z klaunů. Když jí psychiatr ukázal loutku šášy, začaly se projevovat zmíněné příznaky fobie. Tato žena nemá za sebou žádné trauma, nic, prostě má panickou hrůzu z napodobeniny muže, který se snaží rozesmát lidi okolo sebe.
Druhé video přikládám s článkem. Mladá Američanka v něm přímo trpí jen při představě vařené okurky. Ano, čtete správně, obyčejné vařené okurky, kterou si někdo rád dá k párku s kaší. Na otázku, co ji tak děsí na okurce: "Její tvar, barvu, strukturu…vše." Je to zároveň směšné i smutné.

Ikdyž existuje mnohem víc a ještě bizarnějších fobií, tahle mě svojí absurditou zaujala snad nejvíc. Lidská psychika mě nikdy nepřestane fascinovat. Ani ten nejlepší psycholog jí nedokáže stoprocentně porozumět. Je to dar i prokletí.

Co dal Deviant

14. června 2009 v 20:29 | DeviantArtists |  Obrázky
Dnes žádná spojitost, žádné kecy kolem, prostě nezařaditelné útržky z DeviantArt.com.



IR_and_the_Sofia_Church_by_Basement12

outlook_tower_by_Joffi



Cat__s_Shadow_by_domi21

Kiosque_IR_by_caithness155

Path_To_Glory_by_StaredownStudios

The_day_after_apocalypse_by_Piounoid

Obrácené role

11. června 2009 v 21:02 | SiriusNoir |  Člověk vs. Příroda
Dnes jsem viděl díl talkshow Uvolněte se, prosím! kde Jan Kraus s nadsázkou mluvil o rostoucím průměrném věku lidí. "Mělo by se zavést něco podobného jako je omezená rychlost, tak omezenej věk. Že by byl jako nějakej limit a pak by se řeklo Promiň hele, ale… Komunisti měli pojem "člověk přestárlý"." Kraus to sice myslel jako parodii, ale stejný přístup člověk používá už hodně dlouho. Akorát ne se seniory, ale se zvířaty. "Hele sousede, ten můj kůň už je hrozně starej, vůz neutáhne, na pole už skoro nedojde…To samý slepice, vejce snesou tak jednou za tejden." Co asi farmář s takovým problémem udělal? Holt všechno musí ustoupit pokroku lidstva. Než byl v devatenáctém století hromadně zaveden parní stroj, tažnou sílu obstarávala většinou zvířata. Co myslíte, že se asi stalo s koňmi, kteří tahali kočáry a fiakry? Myslíte, že je pustili na svobodu, ať si utíkají kam chtějí? Řeknu jen to, že v tu dobu se koňský salám stal nadbytečným a levným zbožím. To jen menší úvaha inspirovaná zmíněnou talkshow.
Několikrát jsem se rozčiloval hlavně nad tím, že smrt z rukou lidí čeká hlavně nevinná zvířata (co to je za blbej výraz? Viděli jste už někdy "vinné" zvíře?). Ta nemají klid ani ve svém přirozeném prostředí. Člověk totiž potřebuje někudy vést silnice a dálnice, no ne? A proč ne rovnou přes les? Ta blbá zvěřina nemá na silnicích co dělat! A když už tam ta špína z lesa vleze, má se přeci rozhlédnout. Jaktože to ti blbí klokani nechápou?

By LukeAustin on deviantar

Člověk umírá na silnicích kvůli sobě samému. Nikdo se nemůže divit stovkám nehod, které se stanou denně na českých silnicích.


Ať si lidé vytvoří svá území, kde budou spokojené žít odděleně od všech ostatních, ale ať ho stále nerozšiřují dál a dál. Dyť se na to ani nedá koukat.

pigeon_looks_above_by_arianaugur
Příroda by na podobně velké ploše poskytovala prostor pro mnohem více tvorů, ne jen jednu namyšlenou rasu a pár těch, které si podmanila nebo se dokázali přízpůsobit.

Mountain_Plains_of_Tabernash_by_NaturesHaven


A do třetice pár obrázků s tématem testování na zvířatech. Jsem rád, že jsem na DeviantArt našel i několik lidí s podobným názorem na tuto problematiku.

Stop_Animal_Testing_by_xXXHeartBreakXXx ( Nikdy jsme neviděli denní světlo. Nedostali jsme šanci k životu. Nikdo nás nikdy neobjal, ani se nemazlil. Jsem jen testovací zvíře.)


Další obrázek trochu souvisí s úvodem článku. Zvířata testovaná pro lidské dobro se často nedožijí vyššího věku. Jejich organismus už není vhodný pro pokusy. Kolik může být dítě na obrázku? Netuším, ale asi by se žádné matce nelíbila představa dítěte, které je celé dny zavřené v kleci. Dostává sice pravidelně tu nejpotřebnější potravu, ale jeho tělíčko musí každou hodinu podstoupit test, třeba jen chrstnutí kapaliny do očí, aby vědci viděli, zda produkt nepálí nebo dokonce ve styku s očima neleptá jako kyselina.

stop_animal_testing_by_wicked_sparrow (Nevadí, že jsou to zvířata, to jsme my taky!)
Na konec obrázek, který zachycuje přesně to, o čem mluvím. Co takhle se někdy zamyslet, jak by bylo Vám?

Animals_testing_by_OwlGem

Chcete mě?

4. června 2009 v 18:41 | SiriusNoir |  Aktuálně
Při posledních návštěvách v útulku pro opuštěná zvířata jsem pořídil pár fotek. Představím Vám tři pejsky, Vantama, Bucciho a Ronyho.



Vantam

Dvouletý kříženec knírače s německým ovčákem, který je v útulku už skoro rok a půl. Temperamentní, ale hodný pes. Ze všech tří nejživější. Rád se proběhne i aportuje. Hodně psů si při procházce časem najde nějaký klacek a ten si nosí po celou dobu sebou. Rádi se o něj přetahují a nespustí ho z očí. Vantam je úplný opak. Když vidí, že mám klcek, skáče po něm jak divý, ale když už ho má, po pár krocích ho bez zájmu nechá být :) Je poměrně nesnášenlivý k ostatním psům a údajně má sklony k útěkům.





Bucci

Přibližně dvouletý kříženec německého ovčáka s akita inu. Do útulku se dostal 30.12.2008. Je velmi poslušný a hodný. Jaký s každým pse, i s ním jsem zkoušel aport. Jenže když jsem zdvihl ruku s klackem, začal mhouřit oči, sklopil uši a krčit se. Hned jsem zase klacek položil. O to radši jsem byl, když cestou našel míček po jiném psu a bez rozpaků si s ním začal hrát. Později jsem se ptal, jak se dostal do útulku. Byl odebrán svému majiteli, který tohoto výjimečného pejska týral.





Rony

Přibližně roční kříženec. O původu jeho rodičů se dá jen spekulovat. Do útulku přišel poměrně nedávno, 6.5.2009. Je velmi nesnášenlivý k ostatním psům a také tvrdohlavý. Když jsme šli kam chtěl on, byl klidný a hodný, ale uprostřed cesty se zastavil a chtěl jtí mermomocí zpátky kudy jsme přišli. Venčil jsem ho pro jeho dobro, nechtěl jsem ho tahat a škrtit, tak jsme šli kam chtěl on. Jenže on vycítil jiného psa, se kterým se už už chtěl prát. Na klacek reagoval podobně jako Bucci. Myslím, že tento pes si toho ze všech tří vytrpěl nejvíc.




Nejde si nevšimnout, že všichni pejsci jsou na kost vyhublí. Rozhodně to není špatnou péčí ošetřovatelů. V případu Ronyho je to z nedávného toulání. Během zimy navíc v útulku byla viróza.
Pokud byste případně měli o jednoho z těchto psů zájem, koukněte se na stránku útulku, kde se dozvíte další důležité informace : http://www.zooliberec.cz/centrum-pro-zvirata-v-nouzi

Na konec pár amatérských fotek okolní přírody.




A jako bonus Vantam se svým klackem :-)

Centrum pro zvířata v nouzi

4. června 2009 v 17:42 | SiriusNoir |  Člověk vs. Příroda
Centrum pro zvířata v nouzi při ZOO Liberec - Bobík - http://www.zooliberec.cz/archa/cz



Bobík je jediný zvířecí útulek v Liberci. (kromě něj je tu ještě mikroazyl pro kočky (internetové stránky ZDE) )


Aktuálně útulek poskytuje (doufejme) dočasný azyl přibližně čtyřiceti psům nejrůznějších plemen, převážně kříženců.
Pokud jste z Liberce a máte vůli vlastním přičiněním pomoci opuštěným zvířatům, je právě Bobík jednou z mála možností.
Jak konkrétně můžete pomoci?
- Peněžním příspěvkem přímo v útulku nebo zasláním peněz na příslušný účet. Pro zajímavost částka 300 Kč vystačí na jídlo pro jednoho psa na měsíc.
- Pomocí péčí o psy a jejich venčením.
- Materiální pomocí, např. přepravky, misky, obojky, vodítka, košíky, kartáče, deky, ... jestli jste dříve třeba měli psa a zbyl po něm obojek nebo jen kartáč, nevyhazujte to. Tady jsou psi vděční i za zdánlivé maličkosti.
- Darováním krmiva, např. konzervy, granule, pamlsky,...


Párkrát jsem Centrum pro zvířata v nouzi navštívil. Byl jsem mile překvapen. Budova je dost velká, každý pes má vlastní boudu nebo kotec s dostatkem prostoru pro pohyb nebo spánek. Překvapivě jsem tam vždy potkal dost lidí, kteří přišli nabídnout pomoc. Každý pes se tedy každý den dostane ven na čerstvý vzduch. Areál je umístěn ideálně uprostřed přírody. Není problém se s pejskem proběhnout nebo jen projít po lese či louce. V zadní části je dokonce takový menší "psí park", kde mohou pejsci blbnout na vlastních speciálních prolézačkách.
Zaměstnanci si zaslouží velký obdiv. Se psy umí zacházet a rozumí jim. Někteří psi nejsou lehce zvládnutelní. Mnozí si prožili u "svých páníčků" těžké časy a jsou nesnášenliví k ostatním psům. Někdy vyžadují pevnou ruku a výchovné plácnutí. Když mi jedna slečna předávala problémového pejska na venčení, plácla ho přes zadek. Očekával jsem, že na ni vyjede nebo něco podobného, ale on se na ni jen podíval a vrtěl ocasem. To svědčí o velmi dobrém vztahu člověka se zvířetem.
Hodně hlubokou poklonu si zaslouží lidé, kteří jakkoliv pomáhají útulku. Na internetových stránkách (zde - http://www.zooliberec.cz/centrum-pro-zvirata-v-nouzi/o-nas/) můžete najít celý seznam lidí, kteří přispěli nebo pravidelně přispívají Bobíkovi ať už penězi, krmivem nebo venčením.
I Vy, pokud budete opravdu chtít, určitě můžete pomoci. Snad každé město by mělo mít nedaleko areál s podobným zaměřením. Jestli máte rádi psy, ale nemůžete jednoho vlastnit, můžete pravidelně chodit venčit Vašeho oblíbeného pejska. Uděláte radost sobě i jemu.

Krátká cesta života

1. června 2009 v 19:11 | SiriusNoir |  Obrázky
Jen pár, ale o to hezčích, obrázků z DeviantArt.com.

Cestu životem si částečně vybíráme sami... Můžeme jít amotní...po souši...


...nebo plout s ostatními po vodě... (Leave_me_to_Die_by_CzekhTHIS)

Konec už nebývá na našem rozhodnutí. Někdo padne obklopen přírodou do hrobu osázeného růžemi. (Death_Road_by_pedrokrum)
Jiný naopak ulehne naposledy pod monumentální pomník po boku svých milovaných. (Voices_of_mid_morning_by_Dr4kon)
Během cesty životem je důležité neztratit paprsek naděje, ikdyby měl jen slabě prosvítat skrz hustý les smůly. (Under_The_Light_by_Liquidlibrary)