Komentáře

1 Denini Denini | Web | 13. září 2009 v 16:09 | Reagovat

mhm, docela zajímavé zamyšlení.
Optimismus způsobuje nedostatek informací, tak to říkám aspoň já :D
Jsem pesimistka a mám k tomu taky důvod, podceňuji se a vím že maturitu neudělám...Zajímavé co všechno pesimizmus dokáže.

2 Lúmenn Lúmenn | Web | 13. září 2009 v 18:28 | Reagovat

Jednoduché zamyšlení a ačkoli z pera člověka, co nijak nevyznává nějaké duchovní hodnoty, je v něm nádherně vidět síla myšlenek, že to, co myslíme a to čemu věříme ovlivňuje náš život:) Držím palce u výsledků z maturity, a´t to dobře dopadne;)

3 pavel pavel | Web | 13. září 2009 v 19:53 | Reagovat

ta úvaha má samozřejmě smysl, příklad, že optimismus sám o sobě taky toho moc nesvede pokud se stýkáš s člověkem, který tě z něho sráží a největší problém je ten, že se nedokážeš tomu ubránit jen proto, že toho člověka miluješ... a ten problém souladu má bohužel skoro každý...
no a soulad ve vztahu je taky někdy nudný, v tom máš pravdu taky... často nevíme co vlastně chceme :D

4 Alžběta Alžběta | E-mail | Web | 14. září 2009 v 19:07 | Reagovat

Tohle je velice zajímavý článek a vyvolal i ve mně spoustu otázek a úvah.
Síla vlastního myšlení a vlastních emocí je obrovská, jak v pozitivním, tak v negativním smyslu, vlastně všechno z myšlení a emocí vychází a mozek je náš nejsilnější nástroj, (nebo nepřítel) při uskutečňování jakéhokoliv cíle. Někdo jenom vegetuje a neuvědomuje si, jaké obrovské bohatství může najít sám v sobě, nechává se unášet okolnostmi a jakoby rezignuje, maximálně se nechá ovládnout negativními emocemi, které z takového způsobu života vyplývají a ty pak chrlí ze sebe ven a to jeho negativní působení pak vysává ostatní a odebírá jim energii.
A je jasné, že to nejsme jenom my sami, kdo na nás má vliv a ovlivňuje naše životy, působí na nás celé naše okolí a podle mě je nesmírně důležité, aby jsme si k tělu nepouštěli lidi, kteří nám škodí a ubližují. A někteří lidi dokážou být svým působením opravdu nesmírně vyčerpávající a zhoubní. Podle mě, když nás něco dlouhodobě jenom deptá a vysává, z vlastního pudu sebezáchovy by jsme se měli od toho odříznout. Je mi ale jasné, že v životě to je mnohem těžší, než v teorii, zvlášť, když ještě k tomu někoho miluješ...
A pak ta další otázka, co nás vlastně k sobě přitahuje a nutí, abychom dlouhodobě trpěli i věci, které nám vyloženě škodí a sráží nás k zemi, to je na další zamyšlení a odpovědět na ni je mnohem složitější, než pár řádek tady v komentáři, a pokud jde o mně, já na ni ani nedokážu odpověděť, i když nad tím taky někdy hodně přemýšlím...
A ještě poslední poznámka - píšeš, že jsi pesimista, já mám ale pocit, že tohle tě až tak zcela nevystihuje. Možná, že jsi pesimista svým pohledem na svět - tím, jak věci vidíš, avšak svým přístupem, tím co DĚLÁŠ a jak přemýšlíš, mi připadáš jako hodně pozitivní člověk. Je v tobě dobro, které se zatím ještě nikomu nepodařilo ušlapat, je v tobě vůle něco změnit, ne jenom rezignovaně přihlížet, ty ze sebe ostatním dáváš, nejsi ani náhodou tak tvrdý a cynický, jak se někdy sám popisuješ a pokud jde o duchovní hodnoty, myslím, že jsi člověk, který si je stanovil hodně vysoko a skutečně se podle nich snaží žít.

5 Huntmaster Huntmaster | 14. září 2009 v 19:51 | Reagovat

Jak píšeš, že jsi začal cvičit a viděl jsi, že to má smysl je zajímavé. Také jsem tvořil věci, které měli smysl, alspoň v onu chvíli. Ale s tím jsem seknul. Z jedinného důvodu: Nemá to smysl. Je sice krásné, když tě něco baví, ale v dnešním světě je to k ničemu, znám lidi, kteří chodí celý život po pařbách a nic svého nedělali. A jak myslíš, že dopadli? Daleko lépe než já, který se věnoval věcem, které mě bavily a měli smysl, ne že ne. Konkrétně jsem chtěl založit skupinu lidí, kteří se v ranném věku věnují tvůrčí činnosti z různých oborů. Chvíli jsem byl nadšen, ale pak jsem pochopil, že svět o to nestojí a tak to spadlo, stejně jako desítky věcí o které jsem se snažil.
Život ovlivnit jde. Je to vlastně jen boj o peníze. Co máš ty, chybí někomu jinému. Kvalitní život bez peněz není možný. Pokud budeš poctivý, lidé to neocení, i když všude píší, že jo.
Takže nakonec: Pokud chceš holku, přeji ti jí, protože jsme si v  mnohém   podobní, takže něják vím jaké to je. Já maturitu jako životní úspěch neberu, ale jestli ty jo, tak ať ti vyjde:)

6 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 14. září 2009 v 20:10 | Reagovat

   Jsem rád, že Vás mé zamyšlení aspoň trochu zaujalo a každý si ho přebral podle sebe. Přesně tak bych chtěl, aby mé články působily.
   Alžběta: Už poněkolikáté děkuji za kompliment, ale musím zopakovat, že mě vidíš až moc v dobrém světle. V životě jsem ale opravdu pesimista, ale s vůlí, který se snaží nevzdávat, proto možná na někoho působím optimisticky a ono taky...už dávno jsem poznal, že pesimismem a stěžováním si člověk nikoho nezaujme.
   Huntmaster: Ikdyž má věc smysl jen v určitou chvíli, má podle mě smysl. Myslím, že Ty jsi to vzdal, protože ses spoléhal vlastně na ostatní, že najdeš takové a takové lidi a spolu budete dělat to a to...Já se spoléhám jen na sebe, proto se vlastně ani nemůžu zklamat.
   Dopadnout lépe nebo hůře je věc subjektivní. Když se někdo chce bavit, je to smyslem jeho života, pak je jasné, že dopadá dobře, šťastně. V článku jsem psal právě o cílích, které by neměly být nesplnitelné. Já si třeba původně taky říkal, že na blogu najdu spoustu lidí, kteří přemýšlí stejně jako já a pak můžeme věci změnit...To už mě dávno přešlo.Co chceš Ty osobně v životě dokázat, co je takovým smyslem Tvého života? Co tě udělá šťastným? Peníze jsou bezesporu důležité pro přežití v dnešní době...ale ne nejdůležitější. Poctivost...no taky moc obecné téma, jestli se vyplácí, nebo ne. Právě se nesmíš spoléhat na ostatní. Když já poctivě cvičím, nese to ovoce už třeba jen v tom, že ze sebe mám dobrý pocit, vlastně sám sebe tím oceňuji. Mohl jsem jeden cvik vynechat, ale já to neudělal, nevzdal jsem se. teď mě bolí ruce, to znamená, že rostou, takže se mi to vyplatilo...
   Nakonec...maturita opravdu není něco, čeho bych si v životě vážil. Považuji ji za povinné zlo, nesmyslně vyžadované i na pozicích, které by se bez ní obešly. Ale díky za přání úspěchu :)

7 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 14. září 2009 v 22:38 | Reagovat

Nedá se říct, že bych byla optimista nebo pesimista. Spíše vždy počítám s tou špatnou variantou :o) Když je výsledek špatný, tak jsem připravená, že se to stalo a když je dobrý, tak jsem mile překvapena, že to dobře dopadlo a vše se vyřešilo :o)
Když jsem před dávnými lety :o) měla dělat maturitu, tak jsem si říkala, že se musím učit. Těsně před maturitou jsem si říkala, že už do té hlavy asi víc nenarvu a pokud jsem se to nenaučila doteď, tak mám smůlu :o) No a v den maturit jsem si říkala "No co, když se to nepovede, tak to zkusím na podzim" :o))) Maturitu jsem udělala :o) Nedávno mi začaly bolesti hlavy, ale šílené. Tak jsem šla na vyšetření CT mozku a samozřejmě jsem myslela na to, že to může být třeba nádor. Tak jsem o tom přemýšlela a říkala si: "No co, rodinu nemám, děcka tež ne, ani pes po mě neštěkne". Byla jsem smířená. Nakonec z toho byla jen migréna s aurou, i když to taky neni žádný med, ale nádor to nebyl :o)
A co se týká pesimistů...Kdysi jsem myslela, že mám nejlepší kamarádku. Vždycky jsem tady pro ni byla a kdykoliv mi mohla zavolat nebo napsat a já se ji snažila pomoci. Trochu jsme se nepohodly, kvůli hovadině a já ji musela nechat tak, i když z mé strany je nabídka smíru pořád. Občas se mi ozve, ale ona je právě ten typ lidí, který stahuje dolů a já ji musela opustit, protože by mě stáhla s sebou. Možná to zní, že jsem ji opustila ve špatný okamžik, ale roky mě stahovala a já se od ní musela odpoutat, jinak bych taky skončila na dně. Občas mi napíše, chce vědět co a jak, ale o sobě nikdy moc nepíše. Opět jsem ji nabídla, že se může kdykoliv ozvat. Je to jen na ni. Ale život s pesimistou bych nechtěla.

[5]: Huntmaster ... myslím, že bys to neměl vzdávat. Pokud tě něco baví, tak to dělej. Taky mám různé koníčky a lidi to nemusí zajímat :o) Prostě mě to baví :o) Dělám to pro svůj dobrý pocit.

8 Huntmaster Huntmaster | 15. září 2009 v 20:41 | Reagovat

SiriusNoir:Peníze jsou pro mě hodně důležité. Z jednoho důvodu. Pokud budu mít peníze, můžu se konečně osamostatnit, dělat co chci a přestat být závislý na rodičích na které jsem se nemohl nikdy spolehnout. Do žebříčku hodnot nezeřazuji zdraví, protože je to věc, kterou si nelze vybrat.
Lady Rovena: Také radši počítám s horší variantou, lepší než být pořád zklamaný. Shodou okolností mě taky bolí často hlava. Hlavně ze školy, takže to bude asi taky migréna.

9 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 15. září 2009 v 22:34 | Reagovat

[8]: Huntmaster ... ono to nebylo jen o bolesti ... bylo toho víc, ale to by bylo na dlouhé povídání :o)

10 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 15. září 2009 v 22:43 | Reagovat

   Lady Rovena: Má to hodně výhod, počítat vždy s nejhorším, já se snažím počítat se vším. Někdy sklouznu k optimismu a pak si nadávám a "přemlouvám" se k realistickému nebo pesimsitickému pohledu. Lidský mozek...bez něj bychom měli o tolik méně starostí :-)
   Ty případy, kdy se člověk snaží pomoct příteli, ale prostě to nejde...on nechce, nebo nemůže...To je potom opravdu lepší se starat sám o sebe, ale přesto být "po ruce".
   Tak aspoň, že to ten nádor opravdu nebyl. Jestli teď máš nějaké starosti, tak přeju, ať se vše brzy obrátí. Není ti 80, aby vše bylo už jen horší a jestli jsi teď "dole", existuje jen jediná přirozená cesta, jak se z odtud dostat :-)

11 Lady Rovena Lady Rovena | E-mail | Web | 16. září 2009 v 9:00 | Reagovat

[10]: SiriusNoir ... neboj, žádné starosti...tedy jen takové ty běžné takže jsem v poho :o) Akorát mě migréna trápí častěji než kdysi. Teď se aspoň můžu zase na něco těšit :o) Za pár měsíců, až už nebudu těhotná, tak si "šlehnu" tu svou super tabletku na migrénu a bude mi fajn :o)))) Nicméně jak říkám "a dobře mi tak" :o) "mám co jsem chtěla" :o) A ještě mám jedno heslo :o) "Vězte, bude hůř" :o))) To víš, jsem černohumorista :o))) ... a taky můžu vyzkoušet hlíněné obklady :o))) Když nepomůžou, tak si aspoň zvyknu :o))))))

12 veruce veruce | Web | 18. září 2009 v 23:24 | Reagovat

Zajímavá úvaha. Kdybych měla reagovat na všechno, co tu padlo a chci k tomu něco říct, dalo by to pomalu na další článek, tak se to pokusím zkrátit.

V jisté míře souhlasím s tím, že člověk může svůj život ovlivnit. Jde ale o jeho povahu a chuť. Když se zasekne na tom, že to prostě nejde, tak to prostě nejde. Když mu zase okolnosti nepřejí, může časem rezignovat, že to nemá cenu...
Ten kdo je aktivní a komunikativní asi skutečně má lepší život. V určitých věcech ale tohle ovlivnit nelze. Každý není komunikativní, každý nemá rád společnost a někdo bere komunikaci s lidmi jen jako nutné zlo. Takoví se pak plácají a bojují se sebou a svou nenávistí k okolí každý den. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to únavné.

Při poslechu hudby mě také napadají různé představy, myšlenky, příběhy. Mnohdy z nich vycházím, když něco píšu. Melodie už jako taková přiměje člověka k představám, texty jsou pak samostatná kapitola. Snažím se jen pochopit tak, jak byly myšlené, někdy se mi to povede, někdy ne. Mám ale ráda i hudbu beze slov, někdy toho řekne daleko víc...

Chování slečny, které popisuješ, bych si vysvětlila tím, že se bojí vystoupit z toho, v čem je zvyklá fungovat. Zvykla si na nějaký zaběhlý standard a bojí se změň, ikdyby vedly k lepšímu, snad šťastnějšímu životu. Zaběhlé věci se opouštějí někomu těžko.

Vzhledem k tomu, že jsem věčný pesimista, který ale ještě pořád má chuť si jít za svých, jsem často označována za optimistu. Je to zvláštní, nemám ráda tohle škatulkování. Prostě čekám nejhorší už automaticky a cokoli lepšího mě mile překvapí.

Nu tyhlety ty úvahy mám nejradši, něco si vezmu nejen z Tvého článku ale i z komentářů ostatních. :)

13 ANA ANA | Web | 17. listopadu 2009 v 14:23 | Reagovat

Zajímavý článek a ještě zajímavější komentáře. Jako pesimistka a 70% melancholik bych už asi neměla se svým přístupem k životu žít. A přes veškerý pesimismus, žiju. A docela se mi daří dobře, tedy ve směru že jsem zdravá, nic mě nebolí, jen s těma penězma se peru. Takže vlastně, proč jsem pesimistická? Protože když jsem byla optimistka, tak jsem téměř vždycky (obrazně)dostala přes hubu. Potkala jsem v životě několik grázlů a zjistila, že člověk jen tak sám nemůže ovlivnit svůj osud, že je to někdy hodně těžké a někdy téměř nemožné. Platí to v případě, že si tě vybere nějaký člověk jako terč svých nenávistných výlevů. Nejčastěji to bývá v sousedských vztazích, a dost často to také bývá v partnerských vztazích.
Můžu ovlivnit to, jestli se zatnu, začnu na sobě pracovat, shodím nějaké kilo nebo se naučím angličtinu nebo papuánsky. Můžu zčásti ovlivnit to, že těmito aktivitami třeba zaujmu někoho, kdo se mi líbí. Můžu vysvětlit někomu, kdo je do mně zamilovaný, že do vztahu nechci jít, protože by nám to neklapalo. Ale nemůžu vysvětlit magorovi, který je posedlý touhou ubližovat, že by se měl chovat normálně a netyranizovat okolí. (To byly příklady).
Ale to už jsou extrémy.
Pro Huntmastera: ano, máš pravdu, prachy jsou potřeba, nejen k přežití, ale i k užití. S penězma můžeš dělat spoustu věcí, bez peněz ne. Ale nemusíš kvůli tomu vzdávat svoje vlastní koníčky a zájmy.Dělej, co tě baví a nenech se vláčet od pofiderních přátel, kteří chodí po pařbách a válejí se v penězích. (Já taky vidím, že mi je vzdělání celkem na prd, s prominutím,a slušnost mě spíš brzdí v podnikání. Přesto se ale nevzdávám.)Ty jsi vzdal své koníčky, protože tě nebaví? Nebo tě zdecimovala ta finanční záležitost? Škoda že nemáš webovky, určitě bys měl zajímavé stránky.
Pro Lady Rowenu: udělala jsi dobře, že ses "trhla" od kamarádky. Někdo by tě odsoudil, ale já si myslím, že člověk by měl mít zdravý pud sebezáchovy a ty ho máš. Té holce ses snažila pomoct, ale ona se rozhodla, že pomoct nechce. Nemůžeš pomoct tomu, kdo pomoc odmítá. A nemůžeš si to vyčítat!
Pro Siriuse Noir - k té pesimistické holce - ona byla asi tak zahrabaná v problémech, že když pro ni svitla nějaká naděje, odmrštila ji pryč v domnění, že předejde dalšímu zklamání. Je to paradox a ona se tím připravila možná o krásný vztah. Ty hádky asi vyvolávala i kvůli tomu - měla strach, že když to bude příliš krásné, že to skončí a že to bude víc bolet. Samozřejmě takové uvažování není zdravé, to by si každý mohl sednout na zadek, točit palci mlýnek a nedělat nic. Možná ji to jednou přejde, třeba potřebuje víc času.
Sám sobě nepřítelem, to je výstižné.

14 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 17. listopadu 2009 v 14:42 | Reagovat

   Přečetl jsem si po sobě článek a všechny Vaše komentáře a mám z toho hroznou radost. Zpětně mi teda článek nepříjde tak dobrý, ale jeho odezva mě nesmírně těší a každý z Vás přidal svůj pohled, který celý článek velice obohatil. Díky všem.
   ANA: Je pravda, že člvoěk svůj osud nedokáže ovlivnit. á sice v osud nevěřím, ale už od narození nebo minimálně od dětství je v každém z nás něco zakotveno, něco právě jako osud. Člověk pak může udělat cokoliv, ale jeho život se stejně bude ubírat určitým směrem, ať už chce nebo nechce. Nejhorší mi příjde právě nedělat nic. Všechno vzdát a čekat. Nechat se svázat strachem.

15 psychic-deviation psychic-deviation | Web | 27. července 2010 v 0:25 | Reagovat

byla jsem stejna jako ona divka libovala jsem si v tom kdyz mi nekdo v emocnim vypeti sliboval lasku vernost milovala jsem ty krizovy situace....tezko rict jestli se zmeni nebo ne...ja taky nevim odkud prisel ten impulz...kazdopadne budeme ji prat hodne stesti a tobe spokojenost v zivote

16 . . | 6. ledna 2012 v 16:00 | Reagovat

Asi už jste dál než v době, kdy jste to psal.

Článek dobrý, smysluplný.

Hodně štěstí!

PS. Občas se dá nad osudem vyhrát. Chce to lásku, odvahu a zdravé sebevědomí. Jste na dobré cestě.

17 roughly roughly | Web | 17. června 2015 v 18:26 | Reagovat

Je mi líto, není Vám pomoci nemohu. Myslím, že najdete správné řešení. Nezoufejte. :-(

18 mechanic mechanic | Web | 21. června 2015 v 9:57 | Reagovat

online pujcka pred výplatou valtice ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.