Komentáře

1 P.Bloody P.Bloody | Web | 1. srpna 2010 v 11:52 | Reagovat

Článek pěkný, věcný... Jen bych chtěla poznamenat, že ti typičtí ,,ochranáři" jsou většinou úplně zabednění a neschopní tupci, kteří své vzdělávání ukončili výučním listem a ještě v 25letech bydlí u maminky, neumí si vyprat, uvařit, ale téměř vždycky umí řídit auto. A přesně takové typy přitahují okaté blondýnky s ne příliš vysokým vzrůstem, které sice ten ochranitelský pud v těchto chlapech přímo burcujou... jenže co když má blondýnka už tupců plné zuby? Já osobně bych dala nevím co za hubeňoura, kterého smete sebemenší poryv větru, jen aby byl schopen přečíst i něco kvalitnějšího než pornočasopis a mohl se mnou debatovat i na jiná témata než počasí. Vážně.. pudy nepudy, korbu s vytřenou lebkou si můžou strčit víme kam! Ale já nejsem žena, já jsem mutantka z Černobylu:D
Chci tím říct, že pudově Tě může někdo přitahovat, ale jakmile otevře hubu, pudy vyklidí cestu a nastupuje (díkybohu) mozek. To si pak většinou člověk řekne: a s tímhle že bych měl/a mít děti?!

Nemohu si odpustit poznámku k uvedeným příkladům - Tvůj známý i ta slečna, co ,,nemůže těm sladkejm očim dát kopny" musej mít oba IQ někde hluboko pod 50 :D že pozdravuju!:D

2 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 1. srpna 2010 v 12:26 | Reagovat

P.Bloody: Je to přesně jak říkáš, tohle je jen jedna část, pudová, po ní nastupuje naštěstí  ještě na řadu mozek.

   Jinak ten můj známý se mnou chodil na střední a maturitu udělal napoprvé, zatímco já v září jednu část musel opakovat. Tady je důkaz, že člověk může být chytrý, mít IQ, ale přitom myšlenky a uvažování úplného tupce.

3 P. Bloody P. Bloody | Web | 1. srpna 2010 v 16:18 | Reagovat

[2]: Víš, co se maturity týče, je to podle mých ,,propočtů" z 40% o znalostech a 60% sehraje u zkoušky dospělosti štěstěna.
A jak už to bývá, ti největší tupci a flákači si tahaj ta nejlepší témata, tak to prostě funguje.
Maturita není důkazem intelektu, ale spíš je to píle, která se pak před komisí projeví. Nemysli si, já znám kolosální idioty, kteří ti na otázku, kolik je dvě a dvě, odpoví: PIVO!- a ano, mají maturitu na první pokus, sice bez vyznamenání, ale mají. Jak říkám, matura je píle a štěstí, pak dlouho nic, pak vystupování a teprve vzáádu někde se krčí intelekt.
Tak to vidím já:)

4 Vendy Vendy | Web | 12. srpna 2010 v 17:56 | Reagovat

Já bych ale se s článkem souhlasila, partnery si opravdu vybíráme podle genetické výbavy, možná o tom nepřemýšlíme cíleně, ale podvědomí asi pracuje.
A pravdu má i P.Bloody s tvrzením, že co po člověku sebelíp fyzicky vybaveném, pokud je to kretén.
Řekla bych, že fyzický vzhled je prostě první impuls, ale naštěstí není konečný.
Kamarád V, který hodnotí slečnu podle bot, má IQ trochu v mínusu.
Slečna, která nemůže dát sladkejm a romantickejm očím svého miláčka kopačky, přestože je to blbec, který ji ignoruje a neobtěžuje se ani utrhnout kytku k narozeninám(nehledě koupit)a "seřve ji, protože s ním nechtěla spát", si takového partnera očividně zaslouží, protože je blbka bez špetky sebeúcty. Ale potom bych jí dala radu, ať si nestěžuje...
Tihle dva případi dokazují, že genetický fond a přírodní výběr selhává...

5 Luz Luz | Web | 19. srpna 2010 v 17:22 | Reagovat

Docela mě rozčiluje, vždycky když někde čtu tenhle typ zdůvodňování lidského chování. Takhle se dá mluvit o zvířatech, ale psychika lidí, jak všichni víme z vlastní zkušenosti, je ohromně složitá. Jsme všichni osobnosti jedinečné, rozmanité ve svém způsobu myšlení, cítění a chování. A pokud jde o partnerské vztahy, aspoň ti chytřejší si snad uvědomují, že vztah se nedá stavět na vzhledu, ale spíš na tom, aby se k sobě ti dva hodili svými osobnostmi a hodnotami. I když se mi zalíbí něčí vzhled, o lásce se dá mluvit až potom, co toho člověka dobře znám. Ale vzhled neznamená pro mě vůbec nic, pokud zjistím, že jako osobnosti spolu nemáme nic společného. Připadá mi, že hodně lidí vytváří vztahy právě jenom podle těch povrchních vlastností, a potom není divu, že je to rychle omrzí a už neví, jak dál spolu žít, a jdou hledat zas někde jinde.
Navíc hledání "ochranitelského" typu už myslím dnes moc neplatí: I ženy chodí do práce a vydělávají a v současnosti u nás by asi málokterá chtěla být úplně závislá na partnerovi. Kromě toho zaměstnání, ve kterých se hodně vydělá, vyžadují spíš duševní než fyzickou práci, takže svalnatá postava zde nic neřeší (kromě např. profesionálních sportovců). Ovšem se zmiňovanou něžností ženy dnes daleko nedojdou. Sice už mají možnost práce na vysokých pozicích, ale stejně jako muži i ony  musejí být do jisté míry agresivní, aby toho dosáhly (a vlastně to platí v zaměstnání obecně, i v těch "průměrných"). Asi je to škoda... hlavně pro lidi jako já, co jsou od přirozenosti tišší povahy, je to dost šok, muset se učit prosadit ve světě práce...
A další poznámka - do vztahu vstupujeme spíš proto, že je nám spolu dobře, čistě kvůli té druhé osobě a ne kvůli potenciálním potomkům. Někdo je třeba chce až za mnoho let a někdo vůbec ne, a přesto stojí o partnerský vztah.
Taky prostě na těchhle argumentech nechápu, jak by nás v současnosti mohl ovlivňovat způsob života lidí někdy v pravěku, po takové době, co lidské společnosti žijí už úplně jiným způsobem... jak by se u nás mohly zachovat geny ještě po lidech před mnoha tisíci let...
Věřím, že my jako lidé, bychom hlavně měli používat rozum (a také cit) a vůbec se snažit o nějakou všeobecnou ušlechtilost - jako jednotlivci i jako kultura, jenže zdá se, že někteří (jako třeba ti evo-psychologové) jako by měli naopak radost právě z objevování toho zvířecího v člověku, nechápu to.

6 SiriusNoir SiriusNoir | Web | 19. srpna 2010 v 19:34 | Reagovat

Luz: Díky za názor. Škoda jen, že jsi nečetla ža do konce. Nejsi jediná, kdo napsal, že vztah není o vzhledu. To taky článek vůebc neříká a poslední věta tu je speciálně pro ty, kteří to nepochopili. Snad každému je jasné, že vztah založený na vzhledu nemá žádný potenciál do budoucna, není třeba to znovu opakovat.
   Nevím jestli jsi četla vůbec začátek, protože tam se vyloženě píše, že každý se vzhledem řídí aspoň částečně, neobhajuju jím povrchnost a chlapy, kteří hodnotí ženy podle velikosti prsou. Ale několikrát jsem slyšel stěžovat si ženy na to, že chlapi chtěj sex a čuměj holkám na zadek. Že proto jsou to hrozná rpasata a úchylové a ještě nevim co. Jenže tahle sexuální přitažlivost má nějaký důvod a o tom je tenhle článek. Kdybych chtěl napsat článek o tom, co považuji za důležité pro vztah, tak ho napíšu, ale to by mělo být každému jasné, že porozumění, důvěra, sympatie budou na prvních místech a přitažlivost až za nimi. Snad si všichni přečtou tenhle komentář a nebudou tu už dál omýlat že vztah je založen na něčem jiném.
   Řeknu to hodně vidlácky, ale kdyby se klukovi chlapovi nepostavilo přirození když má v náručí přitažlivou ženu, lidstvo by vyhynulo.
   Jinak chápu, že nesouhlasíš, ale články jsou prostě mé názory a i mé zkušenosti. Co se týče zrovna té rodiny, tak to bylo víceméně o mě. Na mojí dívce obdivuju, jak zachází s dětmi, jak ji inspirují, jakou má s nimi trpělivost...vidím, že z ní bude skvělá matka a hrozně tím v mých očích stoupá, protože přesně takovou matku já nikdy neměl. Kdyby se k děckám chovala hnusně, jen by na ně řvala a nadávala, možná bych s ní i chodil, ale nikdy bych ji nemiloval úplně, protože pro mě je rodina jedním ze smyslů života.

7 Luz Luz | 20. srpna 2010 v 11:17 | Reagovat

částečně chápu... já holt jsem založená jinak než většina lidí; sexuální stránka v porovnání s tím ostatním pro mě moc neznamená a děti nechci vůbec (i když není to tak, že bych je nesnášela, jak si někteří o dobrovolně bezdětných myslí). No mimochodem když vidím, jak to tu lidstvo vede, nemám dojem, že by byla nějaká škoda, kdyby vyhynulo.
Jestli sis dělal registraci jen kvůli tomu komentáři, to nebylo třeba, i tak bych se sem přišla podívat. :)

8 Lucerna Lucerna | Web | 20. srpna 2010 v 20:03 | Reagovat

a nekdy jednoducho zalezi na charaktere.. ja ociam urcite dokazem odolat a poznas podla clanku iba jednu stranu rybnika :) no co kazdy vadsinu rozmysla podla toho kde vyrastal a akymi ludmi je najcastejsie obklopeny :P

9 Vajs Vajs | 8. května 2013 v 19:22 | Reagovat

Dobrý a pravdivý článek. Už tady několikrát padlo, že pro člověka je dnes nejdůležitější charakter. Je to sice pravda, ale ty geny, které jsou v článku popisovány fungují dodnes. Někdo si řekne, že u nás nemůžou zůstat 3 mil. let staré instinkty našich předků. To prý platí jen u zvířat. Ale kruci, vždyť my jsme zvířata! Pořád na nás, stejně jako na ostatní zvířata, platí zákony přírody, a to ať chceme nebo ne. Ano, člověk je na vrcholu potravního řetězce. Ale takových už bylo.
Někdo si možná myslí, že vládneme přírodě. Ale to je blbost. Příroda ovládá nás. Nikdy tomu nebude jinak.
Nevybíráme si jak se narodíme, nebo kdy umřeme. Stejně tak si nevybíráme, které geny nám podvědomě vládnou.
Zvířata mají instinkty přežití a rozmnožování. A i když u člověka už přavzala úlohu instinktů inteligence, tak instinkty nevymizeli a nikdy nevymizí. Pořád máme a budeme mít pud sebezáchovy, rozmnožování a spousty dalších. A ty řídí naše podvědomí.
Ty pudy, popsané v článku jsou v podstatě takovým prvním impulsem. Ve všech případech přichází nejdříve instinkt a potom teprve inteligence. Ale nikdy naopak.
Sexuální pudy nejsou rozhodující, ale rozhodně mají na vybírání partnera velký vliv.

10 Marti Marti | 12. července 2017 v 11:26 | Reagovat

[6]: ono je možná těžké si to přiznat, ale myslím že je to přesně jak je uvedeno v článku. Ty konkrétní příklady - pán kterému se nelíbí boty slečny a slečna co nemůže tomu svému dát kopačky - jen potvrzuji co je v článku uvedeno. 😀

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.