Komentáře

1 anniele anniele | Web | 8. srpna 2013 v 18:16 | Reagovat

Wow... Úžasně napsané. Šla z těch úvah husí kůže a hrůza!! Ještě včera jsem po delší době nakoukla a nic zde nebylo a teď takový mazec! Kde se to bere?

2 P. Bloody P. Bloody | Web | 20. srpna 2013 v 18:05 | Reagovat

Zatím jsem četla všechny tvé prozaické kusy, avšk musím podotknout, že sleduji v nich jistý vývoj. Postup času se z nich něco vytrácí, hned po prvním přečtení těchto řádků bylo více než nesnadné určit, CO že se to pomalu vytrácí...
Přečetla jsem proto celý text znova a už to umím pojmenovat - poetika. Suď nesuď, ale když porovnáš starší tvorbou s tou novou, musíš to pocítit na vlastní kůži.  Pořád je to vlastně převvyprávění úvahy na základě něčeho, co hlavní postava prožila nebo prožívá, ale mizí ta jemná poetická struna, z melodického soulu jakoby se pomalu a jistě stával rap

3 SiriusNoir SiriusNoir | 21. srpna 2013 v 13:34 | Reagovat

Anniele - Děkuju. Kde se to bere? Píšu už jen zřídka. Pouze když mě něco opravdu silně zaujme nebo ovlivní. Takže články jsou málokdy, ale vždycky pro mě mají hlubší význam. Už web neudržuju proto, abych sem dával hezké fotky nebo se snažil o nějakou osvětu. Jen když se chci o něco silného nebo skutečně zajímavého podělit.

P.Bloody - Takových komentářů já si neskutečně vážim a mockrát za něj děkuju. Člověka potěší, že někdo nad článkem nebo textem skutečně přemýšlí a jen ho povrchně nepřejede. Všechno to souvisí s vývojem mé osobnosti. Někdy se až divím, jak někdo mohl po třicátém roce stále psát o romantice a zamilovanosti. Mě podobné potřeby rychle přešly. Já dřív opravdu psal jinak a mezi mými nezveřejněnými texty, kdy sám k sobě promlouvám je tahle věta: "  Dřív romantika, krása a porozumění a co je to teď? Sex, egoismus a chladný odstup. Ty, kdo pomlouváš flegmatiky!" Opravdu jsem dřív psal poetičtěji a "hezky". Postupem života jsem se rozhodl zabít přecitlivělost, kdy jsem platil za příliš hodného ťulpasa, sebevědomím, džet si odstup od lásky a zklamání skrz ironii a cynismus. Už neumím psát ódy na krásu, naopak píšu ve skoro naturalistickém hnusu. Z naivního sedmnáctiletého hodného zamilovánka se stal sebevědomej cynik.

4 Podivná Emily Podivná Emily | Web | 24. srpna 2013 v 22:34 | Reagovat

Jakožto patnáctileté, zcela nezkušené kuře nevím, co si o tom mám myslet. Fakt nevím. Myšlenek je příliš a příliš málo. První je, že obdivuji každého, kdo dokáže tak upřímně psát. Svým způsobem je to hezký. Mnohem lepší, než ta cukrová vata všude kolem nás. Druhá myšlenka: děsí mě to . Mám asi hodně sladké iluze. Fakt je možné postupem času, nabíráním sebevědomí dospět až SEM? Nevykládej si to, prosím tě, špatně, každej jsme nějakej, ale pokud mám během života někam dospět, nechtěla bych se z romantičky stát takovýmhle cynikem.
Jinak- jsem tu poprvé a snad ne naposledy. Vlastně se mi tyhle příběhy nelíbí, jenže mě to ke čtení táhne. Každopádně díky.

5 WhiteShadow WhiteShadow | E-mail | Web | 20. července 2014 v 22:35 | Reagovat

Můj starý a vznešený kamaráde, když jsem byl mladší, tak jsem dlouhodobě působil jako šéfredaktor prozy a mou prací bylo hodnotit stovky textů, ne že by to bylo dnes relevantní a nejspíš není. Jen ti tím chci říct, že už mám hodně načteno. Tento text považuji za hodně emancipovaný, čtivý, životný a autentický. Jak už ti tady taky někdo psal, má v sobě poetiku, která se nemění v klišé a textu nelze neuvěřit a neprožít ho. Mým přáním tedy je přečíst si toho od tebe mnohem víc. Jen doufám, že poptávka bude uspokojena nabídkou. Vyhovuje mi tvé naturalistické podání, v mých textech pozoruji v posledních letech podobný vývoj :) Píšeš, že se utápíš v cynickém hnusu, já ten pocit neměl, přišlo mi to čisté a upřímné. Obsah i forma na velmi vysoké úrovni. Když zvážíš, že je to fragment nějakého prožitku  v relativně krátkém textu bez předchozích dílů (tohle tedy jistě nevím), kdy čtenář nezná postavy, situaci a ani náznak toho, o čem si dnes něco přečte, je to luxusní počin. Kdybych to cítil jinak, také bych neměl problém ti to tady taktně napsat :) Já tedy tleskám. Mám jednu subjektivní výtku - ta předposlední věta je na můj vkus zbytečně velkým závěrem, v tomto textu bych dal přednost otevřenému konci, ale chápu, že jsi to třeba chtěl vygradovat k tvému prožitku a určitému rozhodnutí. Tvůj text je smyslný i dramatický a tohle neumí každý. Tvé vypravěčství je plynulé a přirozené a tvé obraty jsou neotřelé a originální.

6 dimmler dimmler | Web | 28. září 2016 v 2:44 | Reagovat

rychlé půjčky pro problémové klienty 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.